Dvojčata poprvé sama doma! Útok na husí krk

Dvojčata jsem přivezla poprvé k nám domů ve čtvrtek. V pátek jsem s nimi raději zůstala doma a v pondělí a v úterý následujícího týdne taky. I když to bylo spíš asi kvůli manželovi, který dorazil domů na dva dny.

Ve středu zůstali poprvé sami doma. Já musela do práce a děti do školy. Moje milí kolegyně, která má doma kočky čtyři, dítě žádné mi řekla: „To jsem zvědavá, co všechno ti doma zničí.“

Začala jsem panikařit, co by ničili? Ale kolegyni jsem věřila, je totiž opravdickou kočičí odbornicí. Navíc i díky ní jsem měla kočičí společníky čím krmit. Nafasovala jsem od ní kapsičky, konzervy a granule, prostě všechno, co její čtyřčata nežerou. Jenže je to kvalitní krmivo a představa, že si je zmlsám a budou se nad každým jídlem pak ofrňovat jako moje děti, mě naháněla hrůzu.

„Máš kytky?“ ty naštěstí nemám, prý je vyhazují. Mističky s kamínkama budou taky určitě na zemi a kočičí záchod vysypaný. No, prostě, mě krmila celý den takovými kočičími dramaty.

Domovní dveře jsem otevírala s naprostou hrůzou. Pořád mi v hlavě y ty výhružky, co jsem celý den poslouchala.  Jak bude moje vlastnoručně vyrobené obydlí vypadat? Všechno jsem si tu vytvořila vlastníma rukama. Všechno vymalovala, vyrobila a vydřela…. Navíc peníze nejsou na ty nejnutnější věci, natož snad na ty zbytečné...

Na první pohled to vypadalo, že je vše v normálu. Zdi jsou celé, svíčky na svém místě, misky taky stojí 

tam kde mají, ale silný zápach z odpadů mi naznačoval, že se něco děje. Kolegyně neměla pravdu, ty drobnosti, o kterých mluvila, zůstaly na svém místě. Všechno bylo v naprostém pořádku.

Dvojčata si jen brousila ostré drápky o odpadní rouru u umyvadla v koupelně. A protože se dnes všechno dělá v plastu, podařilo se jim do husího krku vydrápat velkou díru a všechno, co bylo uvnitř, vyteklo v koupelně na podlahu. Jsou to prostě šelmy!

A ještě ke všemu mi rozkousali houbičku na nádobí… Růžovou…

Rozumně jsem si s nimi promluvila a vysvětlila jim situaci, že se tohle nedělá. Zítra mají další šanci na to, aby se chovali slušně a když ne…. Tak nevím…

Večer všechno opravdu zachránili....

Manžel není doma a já mám pro sebe celou manželskou postel. Jenže, po celé šířce spí moje pětiletá dcera a vedle ní v obětí naše kočičí dvojčata. A já si mám jít ustlat na podlahu? Možná půjdu ještě někde v garáži vyštrachat spacák, abych si ustlala na podlaze ...

Kam mám složit své rozložité tělo? Takhle nějak si představuji, že se mají sardinky v konzervě, ale jen ty ve vlastní šťávě...